Zítra, 11. června proběhnou na Kosovu a Metochiji, jihosrbské provincii uloupené Srbsku v roce 1999 agresí NATO, volby do parlamentu samozvaného albánského státního útvaru 'Republiky e Kosovës'. Západní politici i protektorátní správa Kosova v misi EULEX prohlašovali, že si od voleb slibují „prohloubení odpovědné politicky a smíření“. Především smíření mezi obyvateli většinové albánské a menšinové srbské národnosti. „Místo toho na Kosovu duní velkoalbánské bubny“, hlásí rozhlasová stanice Deutsche Welle (DW).

Kosovo bylo na začátku zhoršení americko-ruských vztahů. To lze dnes jednoznačně z historického pohledu konstatovat. Strobe Talbott, náměstek ministryně zahraničí Madeleine Albrightové, na tento zlom vzpomíná, když se náhle na jednání o Kosovu objevil jako náhradní vyjednavač Vladimir Putin.

Priština/Berlín - Podle německé spolkové vlády dochází přímo na území Evropy k radikalizaci Muslimů. Terčem imámů, kteří šíří ultrakonzervativní směr islámu, wahabismus, je převážně muslimské Kosovo. Zemi navíc zmítá ekonomická nestabilita.

Diskuze pod zprávou:

Podle srbského ministra zahraničí Ivici Dačiče je „zjevné, že k zásahu mezinárodního společenství a bombardování Srbska v roce 1999 vedla lež.“

„Příběh byl připravován od vzniku Kosovské osvobozenecké armády (UCK) až k legalizaci jejich cílů,“ řekl Dačič RTS.

Pařížský odvolací soud odmítl vydat do Srbska jednoho z nejvyšších velitelů kosovských povstalců UČK Ramuše Haradinaje. Zároveň nad ním zrušil soudní dohled a povolil mu návrat do vlasti.

Srbský premiér Aleksandar Vučić reagoval na zprávu z Francie: "Je to rozhodnutí ostudné, skandální, nespravedlivé a především politické", prohlásil. Zároveň řekl, že z Paříže hodlá odvolat „ke konzultacím“ srbského velvyslance a že Francii bude odeslána co nejostřejší nóta.